Jdi na obsah Jdi na menu
 


Katolická Církev

8. 6. 2010

  Katolicismus
1) Označení "církev katolická
se užíváme dvojím smyslu.
A) Ve smyslu konfesním pro jeden z řady dílčích církevních útvarů , do kterých se rozpadlo západní křesťanstvo po reformaci v 16.stol. Příslušnost k církvi má svá pravidla a liší
    se od příslušnosti k církvi jiné.Protože příslušníci této církve žijí ve splečenství s biskupem římským užívá se též název římsko katolická.
 
B) Pro všeobecnou ( katolickou) církev Kristovu jež existuje ve všech dobách a všech částech světa
 
                                                 Katolická církev
Katolická církev není omezena jen na západní křesťanstvo patří k ní i ty skupiny východních křestanů které uzavřeli unii s Římem. Katolická církev je tedy tvořena ze dvou nestejně velkých celků -z církve západního (latinského) obřadu
                                  - z církve obřadu východního
 
2) Výraz katolický (z řec.kath holú´-celkově,se vztahem na celek na rozdíl od kata meros - po částech) není v novém zákoně vztažen k církvi. Křesťanští autoři je , ale začínají užívat velmi záhy (poprvé Ignatios Antiochejský v dopise Smyrny kolem roku 110).
 
                                      Dějiny Katolické církve
Katolická církev ve smyslu konfesijním existuje prakticky od Koncilu Tridentského (1545-1563)- ten vyvodil důsledky z nové teologické a právní která v západní církvi vznikla
nástupem církví reformačních.Nově definoval učení církve v bodech které byly předmětem sporu nebo zdrojem problematické praxe - Zjeho podmětu byly vypracovány texty věroučné(Profesio Fidei Tridentita,Catechismus Romanus)Boho služebné (Missale Romanum) a také vzorová edice latinské bible (Vulgana clementina).
Tím vytvořil předpoklady pro vnitřní zklidnění a nový rozvoj církve.
Nový neklid vneslo do řad církve , až osvícenství a vývoj po Francouzské revoluci.
Myšlenkové směry a hnutí 19.stol. narazili v oficiální církvi spíše na odmítavé postoje a stejně tak i kat. myslitelé kteří se snimi chtěli vyrovnat.
První Vatikánský Koncil (1869-1870)byl výrazem této orientace , která učinila z katolické církve opevněné gheto-Latentně však působili také proudy vnitřní obnovy , a to v teologii
, ve vědách biblických a v bohoslužbě.Dějinný vývoj ukázal , že některé tendence s nimiž církev nesouhlasila jsou nicméně nezvratné a podpořil tak tyto obnovené snahy uvnitř církve které vyústili ve 2.vat.koncil.
             
                 2.Vatikánský Koncil
Koncil proběhl v letech (1962-1965) a svolal jej Papež Jan XX III (1958-1963) a jeho nástupce Pavel VI (1963-1978) v něm pokračoval.
Jan XX III dal sněmu úlohu zahájit aggiornamento(zdnešnění církve) výsledky koncilu jsou uloženy v 16 bodech a to
ve čtyřech konstitucích-1 Sacrosanctum concilium-o posvátné liturgii
                                  2 Lumen gentium - o církvi
                                  3 Dei Verbum      -o božím zjevení
                                  4 Gaudium Et Spes - o církvi v dnešním světě
 
v devíti dekretech       - 1 O zdělovacích prostředcích - Inter Miritica
                                - 2 O ekumenismu                  - Unitas Redinte Gratio
                                - 3 O katolických církví východu - Orientalium Ecclesiarum
                                - 4 O pastýřské úloze biskupů   - CHristus Dominus
                                - 5 O vzdělávání kněží              - Optatam totius
                                - 6 O obnově řeholního života    - Perfectate caritatis
                                - 7 O apoštolátu laiků              -  Apostolicam Actuositatem
                                - 8 O práci kněží                      - Prezby Ordinis
                                - 9 O činosti církve                   - Ad Gentes
 
ve třech  prohlášení    -1 O Náboženské svobodě
                                -2 O Vstahu k nekřestanským církvím
                                -3 O Křesťanské výchově
 
 
                                  Bohoslužba
Základem je řádná mše.Její pořádek navazuje na dvojčlene starokřestanské schéma bohoslužby katechumenů a věřících.
První část je soustředěna na boží slovo (homilie).
Druhou část tvoří svátostné splečenství stolu páně(eucharistie)
Slovo  mše vzniklo pro tento typ bohoslužby asi ve 4.stol, z původní propouštěcí formule , užívané v armádě , v liturgickém smyslu bud pro propuštění katechumenů po první části bohoslužby , nebo pro slavnostní propuštění lidu po ukončení celé bohoslužby(Missa est eccelesia, církev propouští)
 
                                 
                Svátosti
Počet svátostí v Katolické církvi se nejpozději r. 1215 definitivně ustálil na čísle 7 a to
1 - Křest
2 - Biřmování
3 - Eucharistie
4 - Pomazání nemocných
5 - Svěcení
6 - Pokání
7 - Manželství
 
 
                                   Organizace a řízení
Nejvýším před stavitelem je Biskup římský -Papež volený collegiem Kardinálů na konkláve.
Samotné členění je děleno na diecéze popř. arcidiecéze v čele je biskup-arcibiskup.Diecéze se dělí na farnosti v čele je farář popř administrátor.
Tito lidé jsou do úřadu jmenováni o proti protestanským církvím kde jsou voleni.Každý musí mít platné svěcení které má katolická církev tři
1 - Jáhenské (diakon)
2 - Kněžské
3 - Biskupské
Biskupské svěcení je nejvyšší  ani papež nemá vyší.
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář