Jdi na obsah Jdi na menu
 


Buddhismus

15. 4. 2009

Buddhismus

Buddhismus. Badání posl. doby hledělo hl. zjišťovat přesný obsah někt. ne zcela jasných pojmů v buddhist. učení a stanovit, jak se pův. učení, zv. učením [Buddhismus]-ovým, v toku stol. a růz. vlivy měnilo.

Jedním z nejdůl. pojmů v učení [Buddhismus]-ově je na př. nirvánam, kterýmžto slovem označují texty mnichovo vykoupení. Ještě dnes, zeptáme-li se ceylonského mnicha, proč na sebe vzal mnišské roucho, odpoví bez váhání, že učinil tak proto, aby došel nirvána. Ale není pochyby, že obsah tohoto pojmu není vždy týž. Jednak je si třeba uvědomiti, že nirvánam označuje 1. stav vykoupení člověka (na počátku učení jen mnicha) ještě za života, který vyplývá z jeho vítězného úsilí zničit touhu po životech a vyproštění z pout tohoto světa, kdy mnich může vítězně o sobě říci: "Zničeno je nové zrození, dokonán je svatý život, je vykonáno, co bylo vykonati, není již dal šího narození na tomto světě, 2. stav člověka po smrti. A právě v tom není jednoty, jaký obsah měl pojem tohoto nirvána po smrti v prvních dobách [Buddhismus]-u. Zdá se, že se Buddha sám o stavu člověka po smrti přesně nevyjadřoval. Staré texty totiž mluví jasně, jde-li o nibbánam (což je jazyková obměna pálijských textů stind. slova nirvánam) za života, což však nečiní, jde-li o obsah pojmu nibbána po smrti. Ale po Buddhovi pod tlakem filos. myšlení mimobuddh. a v antagonismu k němu i z vnitřního puzení "círk. otcové buddhističtí" musili na otázku, jaký je obsah nirvána po smrti, dávat odpověď. A z kritického probrání textů vyplývá, že nebyla tato odpověď v jednotl. dobách ani v jednotl. školách vždy táž. Zdá se, že by Buddha, kdyby byl důsledný, odpovídal na otázku - kdyby mu byla přesně formulována - co je to ono nirvánam po smrti, že je to naprostá negace života, pouhé nic. Ale jen někt. školy zůstaly věrny této linii, snad již Buddhově. Jiné definovaly nirvánam po smrti jako positivní stav, jehož obsah tvoří buď splynutí s absolutnem, jež možno přenésti i do tohoto světa - a tento názor tvoří přechod k pozdějšímu pojetí mahájánskému - anebo skutečná individuální existence. Srv. Louis de la Vallée Poussin, Nirvana 1925, Th. Stcherbatsky, The Conception of Buddhist Nirvana, Leningrad 1927. Vedle pojmu nirvánam užívají texty ještě terminu parinirvánam. V st. textech není mezi těmito výrazy onoho rozdílu, jak se někt. domnívají, že by parinirvánam znamenalo jen "úplné nirvánam", t. j. vysvobození z koloběhů životů nastávající smrtí člověka, neboť na někt. místech má parinirvánam zřetelně význam "vysvobození za života".

Jiný těžký problém [Buddhismus]-u je jeho apsychismus. St. buddhist. texty popírají duši. Nebylo by ovšem nic neobyčejného v tom faktu, že by Buddha byl popřel duši, vždyť i jiní s t ind. myslitelé tak učinili před Buddhou, i nemusil se Buddha toho lekati, ale v systému samotném to působí jakousi obtíž. Buddha učil odplatě dobrých a zlých skutků jako skoro všichni stind. myslitelé, ale se stanoviska mravního nemá trest nebo odměna smyslu, není-li zaručena identita subjektu. A právě tuto identitu permanentní duše texty nezaručují, zdůrazňujíce stále jen kontinuitu života a hlásajíce tedy stěhování duší bez duše. Texty samy dávají tušiti. že mysliví žáci byli tím zmateni, a pozdější texty, které filos. stojí výše než texty st., se snaží tuto trhlinu v systému všelijakými konstrukcemi překlenouti. Smíme si někt. ne zcela jasné narážky starých textů vykládat tak, že Buddha byl myslitelem důsledným a že duši nepopřel? Většina badatelů, obírajících se tímto problémem odpovídá na tuto otázku záporně. (Srv. A. Hillebrandt, Buddhas Leben und Lehre 1925, str. 85, A. Berriedale Keith, Buddhist Philosophy 1923 str. 85 a j .).

Pomineme-li problémy učení samotného (o nichž nejlépe informuje právě uvedená kniha Keithova), zmíníme se stručně o jiné otázce, která na sklonku minulého stol. a poč. stol. našeho zaměstnávala tolik badatele, t. j. o vlivu [Buddhismus]-u na křesť. [Buddhismus] a křesť. jsou si v lecčems podobny. Oboje náb. učí lásce k všemu tvorstvu, mírnosti a milosrdenství, sebeovládání a odříkání. Cílem obou nauk je vysvobození člověka. Jak [Buddhismus], tak křesť. hlásá, že pravého spasení lze nabýti jen v jeho lůně. Cesty vedoucí k tomuto spasení jsou si místy velmi podobné, třeba starý buddhista může spoléhati jen na sebe, kdežto křesťan spoléhá na láskyplnou moc svého Boha. St. [Buddhismus] nemá sice Boha ve smyslu křesť., ale pozdější [Buddhismus] si již vytváří pod. postavy božské. Také v životech obou zakl. je leckterá podobnost, a nelze se proto diviti, že k řesťanství je srovnáváno s [Buddhismus]-em, a poněvadž [Buddhismus] je starším nábož. útvarem, bylo dokazováno, že do křesť. vnikly někt. prvky z [Buddhismus]-u. Hol. badatel Van den Bergh van Eysinga (Ind. Einflüsse auf evangelische Erzählungen 1904, 2. vyd. 1909) připouští celkem šest přejatých vypravování v našich kanonických evangeliích. Richard Garbe (Indien und das Christentum 1914) jen tato čtyři: a) Světec Asitó blahoslaví Buddhu za stejných okolností jako Simeon Krista v evangeliu Lukášově II. 25n. b) Buddha je pokoušen ďáblem jako Kristus v ev. Matoušově neb Lukášově IV. 1n. c) Učedník Buddhův jde bezpečně po hladině řeky, pokud dlí myšlenkami u svého mistra, ale klesá, jakmile se ze svého ponoření vytrhne jako Petr v ev. Matoušově XIV. 25n. d) Buddha sytí jedním chlebem 500 stoupenců jako Kristus v ev. Matoušově XIV. 15n., Markově VI. 35n., a Lukášově IX. 13n. Z těchto čtyř obdob je zase nejzávažnější a nejbližší buddh. látce biblické vypravování o starci Simeonovi. Stručný obsah ind. vypravování je: Světec Asitó je upozorněn andělskými chory na Buddhovo narození, sestoupí k branám paláce Buddhova a přeje si viděti novorozeně. Uviděv je, je naplněn radostí, ale pak zapláče. Příbuzní se uleknou náhlého smutku světcova a táží se, zda dítěti hrozí nějaké nebezpečenství. Ale světec je ujišťuje, že dítěti nebezpečenství nehrozí a že se stane velkým učitelem světa. On sám prý je zarmoucen proto, že jsa stár, nedočká se jeho učení.

Křesť. a buddh. verse jsou si tedy velmi podobny, a poněvadž buddh. verse je nepochybně starší, bylo dokazováno, že měla vliv na vypravování ev. Než proti tomu lze právem namítnouti, že není nemožné a dokonce ne vyloučeno, že v představivosti lidské vzniknou na dvou místech odděleně vypravování, že st. člověk stane u kolébky budoucího velkého učitele a zapláče, že se jeho d oby již nedočká. K obdobným závěrům přijdeme, uvažujemeli i o dalších osobách kanonických evangelií, v nichž po mém soudě vliv buddh. dokázat se nepodařilo.

Ale v evangeliích t. zv. apokryfních buddh. vliv již zřetelně je a stejně jen životopis Buddhův se tají v křesť. rom. Barlaam a Josafat, který ve střdv. byl tolik čten a který byl záhy zpracován též česky. Rukopis psaný v Jindřichově Hradci je z r. 1470.

Lit. o poměru [Buddhismus] a křesť. je do 1922 pěkně a úplně sestavena u H. Haase, Bibliographie zur Frage nach den Wechselbeziehungen zwischen [Buddhismus] und Christentum 1922. Srv. ještě Hans Haas, Das Scherflein der Witwe und seine Entsprechung in Tripitaka 1922, W. N. Brown, The Indian and Christian Miracles of Walkking on the Water 1928. Dr. Čihák, [Buddhismus] a křesť., ve výr. zprávě gymn. v Ž i tné ul. za 1914 a V. Lesný, Otázka vlivu [Buddhismus]-u na křesť. Zvon 1921, E. Rádl, Západ a Východ 1925. O vlivu [Buddhismus]-u na theosofii v. * Theosofie. O vzniku novobuddhismu v. * Novobuddhismus.

Lit. o [Buddhismus]-u po letech devadesátých min. stol. a hl. v prvních letech po svět. válce vzrostla nesmírně. Zdá se, jako by právě hrůzy svět. války otřásly vírou evr. člověka ve správnost a účinnost dosavadního názoru jeho, když Evr. vyznávané náb. lásky a soucitu nedovedlo zabránit tak hroznému vraždění, a jako by bylo hledáno útočiště v tomto as. systému. Důl. lit. do 1920 je uvedena v knize V. Lesného, [Buddhismus] Buddha a [Buddhismus] pálijského kánonu 1921. Z dlouhé řady publikací pozdějších buďtež uvedeny jen tyto spisy: Charles Elliot, Hinduism and [Buddhismus] 1921, A. B. Keith, Buddhist Philosophy in India and Ceylon 1923, P. Oltramare, La théosophie bouddhique 1923, Th. Stcherbatsky, Central Conception of [Buddhismus] 1923 a The Conception of Buddhist Nirvana 1927, S. Yamakami, System of Buddhist Thought 1924, A. Hillebrandt, Buddha's Leben und Lehre 1925, Josée Vialla, La sagesse du Bouddha 1925, Louis de la Vallée-Poussin, Nirvana 1925, Týž, La morale bouddhique 1927, Leopold Procházka, Buddha a jeho učení 1926, Týž, [Buddhismus] 1928, R. Kimura, A Historical Study of the Terms Hinayana and Mahayana and the Origin of Mahayana [Buddhismus] 1927, Giuseppe Tucci , Il Buddhismo 1927, P. Tuxen, Buddha 1927, Edward Thomas, The Life of Buddha 1927, J. B. Pratt, The Pilgrimage of Buddhism and a Buddhist Pilgrimage 1928, Paul Dahlke, Buddhism and its Place in the Mentale Life of Mankind 1928 (ačkoliv tato kniha je značně propagační, je přece lepší než spis Georga Grimma, Die Wissenschaft des [Buddhismus] 1923 byl také přel. do angl. - neboť Grimm vkládá do [Buddhismus] svoji filos.), A. K. Coomaraswamy, Buddha and the Gospel of [Buddhismus] 1928, C. Rhys Davids, Gotama the Man 1928, V. Reynaud, La Réforme Hindoue. Essai sur le bouddhisme 1929, Moriz Winternitz, [Buddhismus] z Bertholetova Religionsgeschichtliches Wörterbuch, rozšířené vyd. z r. 1929, Ha r i Singh Gour, The Spirit of [Buddhismus] 1929. O [Buddhismus]-u jednají též obšírněji posl. souborná díla o ind. filos.: Das Gupta, A History of Indian Philosophy 1922, S. Radhakrishnan, Indian Philosophy 1923, Heinrich Gomperz, Die Indische Theosophie 1925. t.s

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Blood squeezing: What is healthy

Aavaigerse,11. 10. 2018 12:57

Pression arterielle est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur sentiment pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque age votre coeur bat, il pompe le sang a tous egards vos arteres a la vacances de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/vente-medicament-cialis/

What you miss to remember back dear blood oppression

Aavaigerse,27. 9. 2018 4:05

Pression arterielle est comment robuste votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque age votre determination bat, il pompe le sang a tous egards vos arteres a la vacances de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/does-aetna-cover-cialis-for-bph/